Pausera nazveš grafikem, writerem, djem. Nakonec zjistíš, že těch jmen může být daleko víc. Pokud jsi o něm nikdy neslyšel, možná je načase vyměnit oblíbenej podnik.

Začnu otázkou na graffiti, protože těma jsi po Olomouci nejvíc známej. Kdy jsi začal s touhle tvorbou a co bylo prvním impulsem?

Kdybych měl jít úplně do detailů, tak zhruba ve 12 letech jsem posprejoval dědovi garáž . Od malička mě bavilo kreslit, a tak nějak začátkem roku 97 jsem namaloval svůj první chrom. Byla to totální hrůza, ale dá se to považovat za začátek.

Jak sleduju tvůj Facebook, nemaluješ jen v Olomouci. Kde všude můžou lidi vidět tvoje věci?
Díky tomu, že hodně cestuju, snažím se tvořit všude, kde mám možnost. Skoro celá Evropa, východní pobřeží USA, Indonésie a další města stále přibývaj.

Jsou jiné národy nebo státy ke graffity přístupnější? Nebo je to stejná pakárna jako u nás?
Určitě je to lepší, ale rozhodně je to na západ od nás.

V čem konkrétně? Víc legálních ploch, víc zájmu lidí, médií?
Jo, přesně jak říkáš. Lidi to víc vnímají jako umění a dokážou rozlišit co je pěkný a co není. Města i firmy jsou vůči tomu víc otevřený.

A jaký máš ohlasy na tvoji tvorbu ze světa?
V dnešní době internetu je celkem jednoduchý být známej po celým světě. Komunita writerů je pořád docela malá, takže se spousta lidí zná a respektuje. Maloval jsem třeba na francouzské Sorboně, což bylo součástí výstavy o streetartu a graffiti. Byla tam hromada lidí, který zajímá umění a reakce byly super.

Tvoje „láska“ ke graffiti přerostla (pokud to takmůžu nazvat) až v sociální síť graffiti-walls.com. Kde se zrodil tento nápad, jak dlouho trval vývoj a funguje to v současnosti?
Ten nápad přisel, když jsem byl na Bali. Šlo o to najít zajímavý graffiti místa po celým světě díky aplikaci. Vývoj trval asi 2 roky, než jsme měli funkční web a posléze i aplikaci pro iPhone. Díky tomu projektu jsme se dostali do stratup acceleratoru v Bostonu, kde jsme získali spoustu know how a kontaktů. Momentálně služba jede a máme zhruba 8000 uživatelů. Navíc jsme podporovaní jedním z největších výrobců sprejů, Molotowem.

Jak berou lidi graffiti v ČR a hlavně tady v Olomouci? Myslíš, že je tu pro takovou tvorbu dostatek prostoru, nebo že město zbytečně brání i místa, kde by to spíš pomohlo? Můj názor je, že téhle tvorbě hodně ubližuje „tagování“, kdy každý malý dítě neuměle podepisuje fixem nebo sprejem domy. Tím pomáhá budovat na tyhle věci dost negativní názor. Co si o tom myslíš ty?
Graffiti tu prostě je, ať chceš nebo ne. Je to součást města, kterou člověk buď vnímá, nebo nechá tak. A jestli je to negativní, nebo pozitivní, to si musí říct každej sám. Každej má nějakej názor. Podle mě se u nás pomalu graffiti uvolňuje a lidi to začínaj víc vnímat jako umění. Samozřejmě jsou tu i lidi, který žene dopředu adrenalin a dělaj illegal.

Je ale illegal a illegal. Řekl bych, že spoustu lidi naštve víc čmáranec/podpis, než obraz, co má nějakej smysl. Nebo myslíš, že v tom není rozdíl?
Těžko říct. Je samozřejmě rozdíl, když někomu pomaluješ novou fasádu, nějakou památku, betonovej most nebo vlak. Ale to už si musí každej přebrat sám.

Mám poslední dobou pocit, že dneska je graffiti umělcem každej, kdo udrží sprej v ruce. Tím ještě víc nahrává běžným občanům k nenávisti vůči tomuto stylu umění.
To bych neřekl. Prostě ty lidi mají potřebu něco vyjádřit, napsat a zkouší to. Je to jako trénink. Když chceš něco dělat pořádně, musíš trénovat. Spousta lidí odpadne, a tak se postupně dělí zrna od plev.

V Olomouci jsi taky provozoval obchod s potřebami pro tvorbu graffity. Ten už ale nefunguje. Proč? Může za to malá poptávka?
V tý době přišla krize a prostě se to odrazilo na všech malých krámech. Nemělo cenu živit to z vlastní kapsy.

Potkaly tě skrz malování i nějaký průsery?
Párkrát se stalo, že byl problém no.

A co ti na to tehdy řekli doma?
Rodiče se v tý době rozváděli a já jsem nebral moc ohled na to, jestli jim to vadí, nebo ne.

Jsi známý taky jako DJ. I k tomu ses dostal skrz malování?
Všechno je to propojený. Poslouchám rap, což je součást hiphopový kultury, stejně jako graffs. Časem mě začalo bavit hledat originální samply, ze kterých ty pecky byly udělaný. A tak jsem se dostal k soulu, funku boogie atd. Hudba je relax a taky inspirace.

Dost často hraješ s kolegou Dtonatem. Máte v plánu krom DJingu i jinou aktivitu v oblasti hudby?
Makáme spolu už víc než 10 let a hudba je pro nás zábava a relax. Dtonate vydává tento rok sólo desku. Já na produkci nemám vůbec čas, takže se snažím spíš soustředit na graffiti a art.

Děláš i grafity nebo obrazy na zakázku? Vím, že jsi měl kdysi výstavu v Arkticu na Denisově.
Graffiti na zakázku dělám málokdy, protože mě to moc nebaví. Ale když mám volnou ruku, tak to někdy dám. Připravuju výstavu, která by mohla být příští rok ve Francii a Německu. To je takovej long term plán.

V Olomouci jsi dělal i graffity jamy, letos nic takovýho neproběhlo. Už na to není čas?
Plánuju do budoucna výstavu svých děl a samozřejmě i nějakou akci. To ale asi až příští rok. Záleží, jak se mi na to podaří sehnat finance. Je fakt, že poslední rok jsem na to neměl vůbec čas. Zase, pomohl mi magistrát a udělali jsme aspoň akci na náměstí v rámci Dnů evropskýho dědictví.

Máš malýho syna a ženu. Změnil se tím nějak tvůj přístup k tomu, co děláš? Spousta lidí si myslí, že po svatbě a narození dítěte by měl člověk už jen sedět doma a věnovat se rodině.
Samozřejmě, že se ti změní hlavní priority. Ale je to jako nová energie do života. Je potřeba najít tu správnou rovnováhu.

Na Michalském výpadu jsi maloval se synem. Vedeš ho k malbě, nebo mu dáváš volnou ruku?:)
Dávám mu vyloženě volnou ruku, protože ho to baví. :)